Představení a vize nového předsedy Pražského svazu házené.
Můj házenkářský životopis
Házená mi vstoupila do života v roce 1966. První bylo školní družstvo ZŠ Na Dlouhém Lánu. Tato škola byla líhní házenkářů Aritmy, Sparty, Dukly (Liška, Filip). Pak se nás ujal František Krejčí a začala doba ZŠ Na Červeném Vrchu (první asfaltové hřiště v ČR). Mistrovství republiky st. žáků. Vítězství v 1. ročníku Novinářského kalamáře. Pět let v 1. dorostenecké lize (Aritma, Sparta Vršovice 1870). Dorostenecké výběry. Druhá liga a Národní mužů. Postup do 1.ligy Sparta (trenér Mareš - asi 1976/77). Po dobu vojny jsem byl hráčem Lokomotivy Plzeň. Tam jsem také zahájil trenérskou činnost, u družstva st. žáků.
Po vojně jsem ukončil aktivní hráčskou činnost a začal na plno trénovat v TJ Tatran Střešovice – mladší žačky, starší žačky, pak dorostenky (1.liga) a nakonec ženy (1.liga). Kromě trénování jsem byl členem trenérsko-metodické komise ČSH a fungoval jako lektor trenérských kurzů C a B.
V současné době funguji jako „plyšový medvěd“ u družstva žen (s historickým názvem „Střešovice B“), hrající špičku krajské divize a „úspěšně“ startující v Českém poháru. Od ledna 2014 působím jako trenér ligových žen Sokola Vršovice. Házená mě stále baví.
Funkcionářský životopis
Řadu let předseda komise mládeže pražského svazu mládeže. Předseda oddílu házené TJ Tatran Střešovice.
Mé vize
Žádná revoluce. Mám rád pořádek a poctivou práci s reálnou představou o současném stavu házené v ČR, potažmo v Praze. Postupné kroky ke stabilizaci a sblížení „nadšenců“ házené. Snaha o lepší vzájemnou komunikaci klubů i jednotlivců (řada klubů v Praze i jinde je vedená jednou osobností, se kterou vše stojí i padá – těm je potřeba nabídnout pomocnou ruku – bez postranních úmyslů a podrazů). Každý si musí uklidit před svým vlastním prahem, trochu změnit myšlení a občas novou formou připomenout historii úspěchů České házené a cesty, které k nim vedly.
Stále věřím, že návrat mezi elitu světové házené je možný. Jen si chce uvědomit, že to je jen prostředek pro cíl – vytvořit podmínky pro kvalitní a smysluplnou aktivitu pro mládež a tím výchovu „dobrých lidí“.
Při práci předpokládám využít své organizační schopnosti, tah na bránu a úctu k jakékoliv práci. Již téměř 30 let vedu týmy projektantů („ředitel“). Všichni jsou lepší, odborně zdatnější než já a přesto nám to funguje.
Z toho vyvozuji - pokud jsme si zvolili kvalitní lidi do pražské exekutivy, pak bych je mohl „dobře“ vést.
S míčem v ruce - Jarda